Deník III. – 2 – Ať není škola!

Zápisky z původního mini-deníčku:

Originální text

4. ledna (neděle) 1987

Dnes v televizi dávali O statečném kováři. Jo, to je stála pěkná, poučná pohádka. Měl jsem si ji pustit znovu i v dospělosti a připomenout si ji. 😞

Venku padal sníh s vodou. Je konec prázdnin, zítra se jde do školy. Večer jsme se připravovali do školy. Iva se dívala na spartakiádu.

5. ledna (pondělí) 1987

Dnes jsme byli první den ve škole. Stále jsem si říkal: „Ať není škola, ať není škola, …“. Ale stejně byla. Jsem vždycky rád, když je po škole. A to jsem nedávno psal, jak do školy chodím rád, jak moc se těším. 😂😂🤓

V přírodopisu jsme předělávali nástěnku.

Ráno jsme vždycky nevyspalí.

Nikdy se mi do školy nechce. Dnes jsem nešel hrát na klavír, protože moje učitelka je v Praze.
To jsem musel být trudomyslný. Místo odpadlé hodiny jsem jistě ten čas využil k učení nebo cvičení hry na klavír. 😅

Slovo autora

Spartakiády, to byly akce! Pro ty, co vůbec nemají představu, tak šlo o hromadná veřejná tělocvičná vystoupení. Byly to opravdu masové akce.

Dokonce i my jsme se v nějakém pozdějším ročníku základní školy zúčastnili spartakiády. Tenkrát to byla sestava s nafukovacíma žíněnkami, přes které se různě lezlo, dělaly kotrmelce apod. Mě se to líbilo, pěkná akce. Nebyli jsme teda na Strahově, ale jen dole na hřišti AFK v Chrudimi.

Propagandistické video spartakiády docela stojí za zhlédnutí, občas je roztomilé, občas demagogický mazec.