Deník V. – 14 – Vzpomínání na chatrče a bunkry

Originální text

21. prosince (středa) 1988

… pokračování …

Když přišla Iva, hráli jsme několik her.
Večer jsme zase s taťkou hráli fotbal. Skončilo to:
Táta       :              já
10           :              3
7             :              10

Tak to mě už v druhém setu musel nechat vyhrát … asi jsem začal být nevrlý. 😆

Beru penicilin, ve dne, v noci, po pěti hodinách.

Vzpomínky – okénko do minulosti

Nejprve jsme si vymysleli chatrč proti dešti.
Do naší stejně pršelo, ale do Vládíkovy ne.
A tak, protože pršelo, schoval nás Vláďa Němec do své chatrče.
Chatrče jsme si vystýlali takovou kytkou.

Od té doby se začali stavět chatrče, bunkry i na jiných místech:

Tyto stavby ale nenesly jen jméno chatrč. Měly i jiná jména: chatrč, bunkr, zemljanka (také pod jménem Zemnice), atd.

Ale nejdéle vydrželo jméno BUNKR. Potom se už i ojediněle začalo mezi sebou bojovat. Nejvíce na mě, protože jsem dělal vzpoury kvůli tomu, že si Martin začal moc poroučet. 😂😂 To bylo většinou v časech 1.-4. třídy.

Slovo autora

Stavění chatrčí a bunkrů byla samozřejmě skvělá zábava. Zejména mít někde partyzánskou zemljanku, to byl náš sen, který se bohužel nesplnil. 😔