Deník I. – 2 – Velký úklid

Originální text

Když jsem se ráno probudil, tak jsem si zazpíval:

„Opravdu mě v krku bolí,
už tam sílí povlak bílí …
Opravdu mě v krku bolí,
ale ať si zabolí,
zato nejdu do školy!“

7. února (pátek) 1986

(Už nejsem nemocný)

Dneska ráno jsme tak ve škole při zpěvu zlobili, že soudružka učitelka říkala, že v první řadě jsme jakžtakž hodný, ale přece tam byly esa, ale teďka jsme prý všichni esa. A nejvíc Jeřábek, kterému chce dát dvojku z chování.

Když jsem přišel domů, maminka mi řekla, že je dneska úklid: udělal jsem:

• Donesl do sklepa koš
• Zametl schody
• Vykartáčoval jsem boty
• Utřel jsem nádobí
• Umyl kuchyň
• Uklidil jsem kuchyň
• Pomohl jsem mamince s večeří

A u práce jsem si také zpíval.

8. února (sobota) 1986

Dnes jsem se koukal na televizi. V televizi bylo: „Po veliké řece“, „Únos“ a „Poklady Velkého Poříčí“. Jinak se nic nedělo.

9. února (neděle) 1986

Udělali jsme si klouzačku. Chvilku jsme se klouzali a pak jsme se honili. Pak jsme šli domů. Díval jsem se na film. Potom jsem šel spát.

10. února (pondělí) 1986

Dnes jsme si vyšli na procházku. Prošli jsme se hřbitovem. Bylo krásně. Také jsem se učil, protože jsem dostal trojku.

Slovo autora

Bože, tak to je teda těžce infantilní stránka ;-), tak mě moc nebijte.

Jinak evidentně ani Google netuší, kde přesně jsem ten verš ukradl, ale z mojí tvorby to jistě nebude, nikdy jsem zrovna nebyl velký pisatel veršů.

Mimochodem, silně pochybuji, že bych si tu říkánku ve skutečnosti zpíval, ale prostě se mi líbila, tak jsem ji obšlehl z nějaké knihy J

No a to uklízení, no fuj, k tomu se snad ani nebudu vyjadřovat. Běhá mi husina po zádech J
Mám i dost pochybnosti o tom zpěvu při uklízení, ale je to milé.
U svých dětí jsem evidentně někde udělal chybu ve výchově, nemám dojem, že by jim při práci bylo veselo a do zpěvu.

Ta klouzačka na nájezdě u našeho domu byla teda top, ta neměla chybu a blbla na ni celá naše parta z ulice.