Deník II. – 13 – Učíme se rusky

Originální text

29. září (pondělí) 1986

Odpadla mi klavírní hodina. Jsem si dost jist, že jsem se vůbec nezlobil. 😄

30. září (úterý) 1986

Napíši vám něco rusky:

Rusky: Это мама.

Česky: To je maminka.

To by měl ze mě pan prezident Zeman velkou radost. 😂😂

1. října (středa) 1986

Do ohně se dá po kouskách hodně polystyrénu. Potom se vezme dřevo a může se namotávat (tak zvaně plastelína + rozpuštěný polystyrén)

Já jsem byl vždycky malý pyroman. Definice pyroman na internetu: člověk s nepřirozenou až chorobnou zálibou v ohni, se sklony ke žhářství.
Tak to se proti tomu musím vymezit, nakonec se pyromanem rozhodně být necítím. Pravdou je, že jsem velmi šťastný, že naše pravidelné hrátky s ohněm neskončili nějakou velkou katastrofou. Párkrát byl k tomu již jen krůček.

2. října (čtvrtek) 1986

Dnes jsem měl rodičovské sdružení. Dopadlo mi však vcelku dobře.

3. října (pátek) 1986

Iva dnes dostala trojku.

4. října (sobota) 1986

Vláďa …. je nemocný.

5. října (neděle) 1986

Dnes je svátek NDR (Německá demokratická republika)

Tzv. “východní Německo”

6. října (pondělí) 1986

Dnes, 6. října slavíme „Den československé armády“. Večer jsme pálili ohýnek.

Zajímavé, jak těmi státními svátky žiji. Prostě uvědomělý pionýr.

7. října (úterý) 1986

Dnes jsme (s pionýrem) šli na hřiště. Pokusím se to napsat, jako kdyby to bylo teď.

—-

„Opřete si kola o zábradlí“, řekla vedoucí oddílu. Řeknu vám, co bude na soutěži. —- vynecháno —-. Oběhneme si jedno kolečko, kdo bude první dostane 3 body, druhý dostane 2 body, 3 dostane 1 bod. Teď si dáme krátkou trasu (takzvaně padesátku). Kluci potom budou házet granátem (gumovým) a děvčata krikeťákem. Potom budete hrát fotbal, jestli chtějí holky, můžou hrát také.

Já teďka půjdu domů a vy tu budete hrát kopanou s Milošem a ještě jedním vedoucím. Skončilo to 1:1 (my vs oni, kdyby někdo nevěděl)

Tak já celou dobu čekám, co se z toho vyklube za pointu a ono nic. 🙄

Slovo autora

Ruštinu jsme se učili od páté do osmé třídy. Pak nastala změna režimu a změna jazyka. Takže v prváku na střední jsme se nově začali učit angličtinu. Paní učitelka byla v angličtině tak tři lekce před námi. Podle toho to tak vypadalo, ale snaha se také počítá. 💪

V souvislosti se Sovětským svazem musím zmínit pravidelné projíždějící vojenské konvoje. K dlouhé řadě velkých vojenských nákladních vozů jsme měli velký respekt. Největší radost byla, když byl v konvoji zařazen převoz tanku nebo BVP vozy na valníku nebo když byla kolona okořeněna obrněnými transportéry apod.

Chodili jsme na křižovatku na Vysoké Mýto pokecat s „navigátorem“ kolony, to byla dobrá průprava v ruštině. V rámci našich jazykových možností jsme od něj vyzvídali všechno možné.
Jako děti jsme vůbec ty mladý kluky nevnímali jako okupanty, ale jako naši bratrskou armádu.

Lepší fotky ruské kolony než na stránkách Nymburského deníku nenašel.