Deník II. – 3 – První lásky

Originální text

27. června (pátek) 1986

Nevím co mám psát, protože pořád běháme venku.

28. června (sobota) 1986

Dnes jsme se dívali na kino.

29. června (neděle) 1986

Dívali jsme se na Studio Kamarád. Jinak běháme na hřišti.

30. června (pondělí) 1986

Dnes jsme byli v lese.

1. července (úterý) 1986

Byli jsme úplně na celé dopoledne v lese. Potom jsme psali dopisy.

2. července (středa) 1986

Sestřičky jsou na nás hodné. Hraji si se dvěma kamarádkami. Jedna se jmenuje Květa a druhá Kateřina B.

3. července (čtvrtek) 1986

Byli jsme na hřišti.

4. července (pátek) 1986

Večer jsme se sprchovali, jinak jsme venku.

5. července (sobota) 1986

Dívali jsme se na kino.

6. července (neděle) 1986

Večer jsme se dívali na husitský film.

7. července (pondělí) 1986

Dnes celý den pršelo. Šli jsme na vycházku.

8. července (úterý) 1986

Dnes jsme se sprchovali.

Slovo autora

No jo, tábory/školy v přírodě/zotavovny. A první táborové lásky. To byla romantika. Ty dvě moje kamarádky byly sestry. Byly to dvě takový krásný opálený holčičky z Bíliny. 😊 Nejdřív jsem se zamiloval do mladší Katky. 😍 Měla krásné kudrnaté havraní vlasy a temné oči. Co čert nechtěl, po pár dnech jsem se ale zamiloval i do starší Květy. 💕Ta byla stejně stará jako já. Sestřih měla na krátko. Nevím, jak se to seběhlo, ale obě sestry se do mě také zamilovaly. Alespoň jsem si to myslel. Já byl zamilovaný do obou úplně stejně, byla to velká skutečná zamilovanost se vší chemií co k tomu patří. Na vytvoření milostného trojúhelníku a případného konfliktu nebyl prostor, neboť vše krásné jednou končí, a tak skončil i pobyt v zotavovně a my odjeli do svých domovů.

Po odjezdu z tábora jsme si ještě chvíli dopisovali. 💌 A pak, jak to tak bývá, sejde z očí, sejde z mysli.

Jeden dopis jsem dokonce našel, zkusím přeložit text:
Než se moje ruka rozepíše, tak Ti zasílám pozdrav. Katka pusu a já tě mám ráda, ale nevím, jestli ty mě, ale já tebe jo a napiš mi taky a já ti pošlu taky adresu, máš ji vedle dole a odepiš.
Žákyně
…. Katka ….

No, já měl vždycky slabost pro opálený holky a to mě nepustilo ani později. Asi mě přitahovala jejich nespoutaná divokost. 😯

V té době jsem to ani netušil, ale pravděpodobně jsme se stali zakladateli tzv. polyamorfních vztahů, což je v dnešní době trend, který bude pravděpodobně sílit. No už nic pro mě, jsem už stará konzerva, příliš staromódní.

Co si pamatuji, tak moje úplně první láska byla už v mateřské školce. Byl jsem tak zamilovaný, že jsem v noci nemohl ani spát. Moje láska tenkrát nebyla opětována, ale je fakt, že jsem si v těch pěti letech ani netroufl nějak naznačit. Moje první láska byla malá krásná roztomilá blonďatá holčička. 😻 Vím přesně která. A já vám to nepovím, protože jste zvědavý. 😎 (Jak je vidět, tak k ženám latinského typu jsem dozrál později nějakým vývojem)

Úryvek z dopisu od rodičů

25.6.1986

Domů jsme dojeli dobře, kluci cestou trochu zlobili. Lezli po celém zadním sedadle.
Tenkrát se na pásy vzadu v autě nehrálo. Na druhou stranu se celkově jezdilo výrazně pomaleji. Každopádně nechtěl bych vidět následky byť drobnější nehody.

Tatínek jel do stavebnin pro cement a pustil se do stavby ohniště. To jsem již zmiňoval v tomto příspěvku v prvním deníku.

30.6.1986

Posílám ti opis tvého vysvědčení. Je to moc krásné vysvědčení. Udělal jsi nám radost. Jednička z češtiny a z matematiky je moc krásná. Každý se tomu obdivuje. No, to krapet pochybuji, že to někoho extra zajímalo. 😁

A Iva měla tři dvojky – z češtiny, matematiky a kreslení. Dohlédni na ni, ať si občas něco přečte a napíše.

Každý den se s Ivou prohlédněte, jestli někde nemáte na těle klíště.

Když jsme přijeli domů, tak druhý den při koupání jsem našla Filípkovi v pupíku veliké klíště. Ani paní doktorka ho nemohla vytáhnout a poslala nás do nemocnice. Tam mu ho vytáhli.

Nyní je nemocný Davídek, má angínu.

Jak se vám v ozdravovně líbí? Napište! Ještě jsme od vás nic nedostali.

Že bych nakonec přeci jen dopis zalepil a ten „záhadně“ zmizel? Pohledy se doručily bez problémů.

Bez udání přesného data

Posílám ti pohled pro malého Péťu. Iva poslala pohled Marušce. Martin a Vládík dostali pohled od tebe. Jen Péťa nic a je mu to líto. On sám ti prý poslal dopis. Tak ti tedy posílám pohled se závodním autem. Pošli ho Péťovi a napiš mu něco hezkého. Tak to doufám, že jsem to politováníhodné nedopatření napravil. 🙄

Martin a Vládík odjeli do Německa k moři. Půjčili si náš gumový nafukovací člun. Budou s ním jezdit po moři. Nasbírají ti tam škeble. Domů přijedou o den déle jak vy z ozdravovny.

Domnívám se, že tento pohled je právě z této jejich dovolené v Německu:

Jak se ti líbí vysvědčení?

Prohlížíte se, jestli nemáte klíště? Dohlédni, aby si Iva četla. Už jste ztratili hodně oblečení? Ještě týden a tři dni a už si pro vás zase pojedeme.

Doma je všechno v pořádku. Dvojčata jsou zdraví a zlobí. Jsou opálení, celé dny běhali venku nahatí. Dnes je ale škaredé počasí, skoro celý den prší.

Nechoď ve špinavém prádle. Napiš nám, co děláte.