Deník IV. – 21 – Stavíme sněhuláka

Originální text

2. prosince (pátek) 1988

Dnes jsem měl šťastný den. Dostal jsem z vyzkoušení (dějepisu) jedničku (to jsem si oddechl, protože jsem nic neuměl, ale dostal jsem ty nejlehčí otázky) + (s. u. Brychnáčová)

A ještě z fyziky jedničku (s. u. Hromádková).

Při hudebce jsem skoro usnul (s. u. Pavlasová)

Mám výhodu, že patřím mezi nejhodnější žáky, a tak mám u učitelek celkem velkou důvěru.
To říkám stále, že jsem byl dokonalý produkt školního systému, téměř vzorný student. Navíc šprt. 🤓
A také dokonalý produkt státního systému – pionýr a svazák. 🤔

Když jsme se po půl druhé najedli, šli jsme s Péťou Němcovým koulovat sněhem holky z naší třídy.
Rozuměj – nesmělý způsob projevování zájmu o něžné pohlaví v tomto věku. 😍

Potom jsme se pomaličku šourali domů. Trvalo nám to přes hodinu, a to nebydlíme daleko. Když jdeme rychlejším krokem, stihneme to za 15min.

Postavil jsem s Filipem velkého sněhuláka s lucernou. Moc se mi povedl.
Musím uznat, že i obrázek se mi celkem povedl.

KONEC IV. svazku …. Pokračování příště …

Slovo autora

Lucerničky ze sněhu stavím dodnes. Co se v mládí naučíš …
Oproti sněhuláku jsou postaveny raz dva a večer (se zapálenou svíčkou) dotvářejí pěknou vánoční atmosféru. 🎄❄⛄