Deník IV. – 8 – Nová tajná láska

Originální text

11. listopadu (pátek) 1988

Dnes jsme psali písemku z matematiky a desetiminutovku z přírodopisu. Dnes má přijet MARTIN NA BÍLÉM KONI. Ale nepřijel, protože nesněžilo. Když mě skončila škola (měl jsem do půl druhé), šel jsem hned na bruslení. Asi po půl hodince tam přišla holka, kterou mám rád (Lenka …). Neumí vůbec bruslit. A já koukám, že neumím ani správně napsat „bruslyt“. To mi úplně trhá oči. Navíc v sedmé třídě. 😅

Pořád padala na zem. Na konci jí to šlo líp. Určitě si mě ani nevšimla. Stejně mě ještě nezná. Musím se s ní nějak seznámit. Čas také trávili pitím čaje (alespoň 5 – 6 hrnečků). Co jsem říkal … tohle byl vyhlášený čaj, po kterém byla velká poptávka. Šel jsem domů, když to skončilo. Ona šla s její kamarádkou za mnou. Už vím, jak se s ní seznámím. To jsem určitě zase vymyslel nějaký geniální ďábelský plán. 😎

Mamka s taťkou byli pryč, jeli někam autem.

Tak jsem chvíli postával před domem a pak šel domů. Chvilku jsem se díval na televizi, i když dávali jen počítače. (Asi nějaký pořad o tomto tématu)

Za nějakou dobu přijela mamka s taťkou a já jsem jel s nimi do Slatiňan ke Švadlenkovejm. Když jsme přijeli domů, dávali Večerníček – Jen počkej, zajíci!

Ach jo, kdo se dneska v sedmé třídě ještě dívá na Večerníček. Holt dneska jsou úplně jiné možnosti zábavy.

Večer budou zase dávat Robina Hooda – II. díl.

12. listopadu (sobota) 1988

Ráno jsem se trochu učil. Ještě jsem se díval na Robina Hooda – II. díl., protože to ráno opakují. Jako, že opakování je matka moudrosti, takže jsem to shlédnul večer a pak znovu i ráno?!

Odpoledne asi půjdu na bruslení. Ještě jsem si rozdal s Ivou partii v šachách. Samozřejmě, že jsem vyhrál. S Ivou jsem hrál ještě nějaký hry. Po obědě jsem šel ven, protože jsem se rozmyslel, že asi na bruslení nepůjdu. Když jsem přišel a zjistil, že i Petr a Jakub, Ondra, Maruška a Vlasta Modráčková jdou na bruslení, rozhodl jsem se, že půjdu taky. Tak jsem se převlékl, vzal dvojkorunu a šel s Petrem a Maruškou na bruslení.

Slovo autora

Ach ta láska. Člověk je jak omámený a vesměs trpí. Alespoň v mém případě, když o mě moje tajná láska ani nevěděla. Hrozná muka. 😍

Jakýpak plán na seznámení jsem asi vymyslel?! No, jak se znám, tak to určitě nebylo nic tak prostého, jako že by nás mohla představit sestra Iva, když už se s Lenkou znají. Nebo že bych jí pomohl zvednout se z ledu po pádu během bruslení. Nebo jí jednoduše pozvat na oblíbený čaj se sirupem.

To bych nebyl já, abych nevymyslel něco komplikovanějšího a téměř nerealizovatelného. Snad se dozvíme v některém z dalších dílů. 👉